Mé vánoční sdílení

9. 3. 2022

Bc. Bronislava Kubějová

Ukazuji lidem směr na jejich životní cestě k většímu prožívání radosti a spokojenosti. Pomáhám jim najít cestu z jejich problémů, učím je, jak si mohou sami pomoci s vesmírnou podporou. Můj příběh si přečtěte zde >>

Něco ke sdílení 🙂
V televizi byla pohádka Anděl páně 2. Nevím, jak vy, ale já se na ni moc ráda podívám a zasměju se.
Možná je to trochu ujeté, ale chtěla bych se s vámi podělit o některé věci, které mi utkvěly v paměti. Na začátku čert zlobí, škádlí anděla kvůli jablku. Když se utrhne, tak spadne dolů na zem.
Je to jako v našem běžném životě. Jsme pokoušeni a zkoušeni, jestli vytrváme, jestli si uhájíme své názory, nenecháme se vyprovokovat negativně smýšlejícími lidmi, citovými vyděrači a manipulátory. Kolem nás jsou někdy lidé, kteří nechtějí naše dobro a zastírají to přílišnou starostlivostí o nás nebo naopak odmítáním.
Jde o to, abychom jim nenaletěli na lep. Dokázali rozeznat nabídky, které nám neslouží a jsou ve prospěch druhého (myšleno na náš úkor). Když přistoupíme na jejich hru, přijmeme hozenou rukavici, tak to nedopadne dobře.
Tak jako v té pohádce – anděl neignoroval čerta (vím, že to byl film).
Další věc, kterou můžeme v pohádce najít, že kdo něco pokazí, rozbije, zničí – udělá karmický dluh, tak ten to napravuje. To je vesmírná zákonitost. Ty jsi to učinil, ty to napravíš. A při tom se něčemu dalšímu přiučíš 🙂.
Vesmír nás učí zodpovědnosti. Komu spadne hrníček s mlékem, ten to uklízí (nebo se na tom úklidu, dle věku, podílí). Ne že „ono se to samo“ rozbilo. Každý nese důsledky svého jednání, svých rozhodnutí. Čím dříve to děti naučíme, tím lépe.
Nechceme, aby z nich vyrostli lidé, kteří budou svalovat vinu na ostatní, obviňovat, vyčítat. Znáte to „já nic, já muzikant“. Potom se stává, že muže nezajímá rodina, že má děti – ten důsledek sexuálního života. Vyrostli by z nich sobci a lidé závislí na práci, pochvale, na své původní rodině a jejich tradicích, nemluvě o alkoholu, jídle aj.
V pohádce se anděl při větším problému obrací nahoru s prosbou. To mě fascinuje 🙂. Kdyby se tak všichni naučili obracet k Vesmíru a žádat si. To by bylo jiné. Lidi by přestali být závislí, naplňovali by se bezpodmínečnou láskou a věděli by, co mají v plánu duše a jaký je ten další krok, co mají udělat.
Doufám, že i prosby v této skupině (až doplním obsah) vám budou nápomocny a budete je používat.
Na konci pohádky anděl odpustí čertovi jeho „čertoviny“ a usedne na výsostech. I tohle sedí 🙂. Jak to myslím?
Když dokážeme odpustit někomu, kdo nám hodně ublížil – ne-li zničil život, tak tím rozpustíme karmický dluh mezi námi. V životě to opravíme a už tu nepříjemnou situaci nemusíme prožívat opětovně.
Většinou si lidé jen myslí, že někomu odpustili. Ale ve skutečnosti to mají mezi sebou nevyřešené. Poznáte to právě podle toho, že se vám něco stále opakuje. Může to být např. že v každé práci potkáte kolegu nebo šéfa, který po vás „jede“. Nebo že vás někdo stále osočuje, že jste mu něco vzali, ukradli. Nebo vaši partneři/rky jsou vám nevěrní nebo nemůžete najít partnera atd.
Vy víte, že odpustit není jednoduché. Hlavně potřebujeme mít otevřené srdce. Nemít tam křivdu, nespravedlnost, ublíženost. Nemůžete to být vyřešené, když se vám o tom zdá nebo se vám to „honí hlavou“. Přesto, že se to stalo velmi dávno. Pravděpodobně tam uvízla vaše mentální kopie a volá o pomoc. Vesmír vás upozorňuje na nevyřešené záležitosti. Není to příjemné, ale pro náš růst a spokojenost v životě, důležité vyřešit. Nezametat pod koberec 🙂.
Popírání skutečnosti, reality ničemu neposlouží. Jen škodíme sami sobě i ostatním kolem nás. Proč? Protože jsme v oběti a ta škodí (kudy chodí). Je potřeba se k tomu postavit čelem a najít řešení. Možná jste k tomu nebyli v dětství vedeni, ale teď jste dospělí a zvládnete to.
Pokud byste s tím potřebovali pomoci, můžete se na mně obrátit.
A zazvonil zvonec a pohádky je konec, moji milí 🙂.
Broňa

Další příspěvky

VERŠOVÁNKY

VERŠOVÁNKY Básně povznášejí ducha – přinášejí pocit hravosti, lehkosti, naladění