Abychom měli dostatek potřebných bioprvků, měli bychom co nejvíce jíst:
plné zrno pšenice (klíčky, otruby), nečištěnou rýži (Natural), ječmen (kaše, šrot), žito (černé pečivo), ovesné vločky, prosto (jáhelná kaše), pohanku, semena slunečnic a dýní, všechny druhy ořechů (ale pozor na žlučník) a pak především kopanou nebo mořskou sůl.

Dále několik příkladů:
potřebujeme-li více zinku – je ve zvířecích bílkovinách
jedlé oleje – více vanadu
produkty moře, kukuřice, rajčat, droždí – více selenu
čerstvé maso – mnoho zinku, kobaltu i molybdenu

Nejvíce se tyto kovy ničí delším vařením masa, přičemž z masa se kovy ztratí, ale do vývaru se nedostanou.
Ovoce nemá mnoho biopravků, ale jeho semena ano.
Melasa obsahuje mnoho chromu, manganu, mědi, zinku, molybdenu a také trochu selenu.
Rafinované oleje, ale i jiné tuky nemají chróm.
Čerstvé máslo má chromu poměrně dost, kromě manganu, kobaltu, mědi a molybdenu.

Vůbec nesolit je zapotřebí při onemocnění ledvin, otylosti, při některých chorobách srdce a při vysokém tlaku.

Ovšem nedostatek soli v potravě také není bezpečný. Důsledkem bývá silná žízeň, pocity únavy, někdy i deprese, křeče svalů lýtek a prstů na nohou. Při menším nedostatku soli kromě žízně následuje postupné oslabování, ztráta chuti, stavy mdloby a vrhnutí. Nedostatek soli zvětšuje nebezpečí úpalu a úžehu a snižuje také schopnost myšlení.

Hodně soli se ztrácí nejen potem, ale i silnými průjmy, krvácením, při horečkách se současným pocením, při Addisonově chorobě, při nemocech srdce apod.

Některé potraviny s největším a nejmenším obsahem sodíku (v mg sodíku na 100gr potraviny):

plnozrnný chléb žitný – 430, pšeničný – 250, ovesné vločky – 60, kukuřičné plátky – 660, rýže loupaná – 2, kyselé zelí – 800, houby – 400, celer – 120, brambory – 30, zelený hrášek a rajčata – 20, kapusta kadeřavá – 4, špenát – 85, rozinky – 100, banány – 54, borůvky – 15, jablka – 8, jižní ovoce (ananasy, citrusové plody) – 1, ořechy a mandle – 20 až 50, hovězí maso – asi 78, ryby – 50 až 100, tuňák (konzerva) – 500.

Vápník – je hlavním stavebním materiálem kostí, zubů a je také důležitou složkou všech svalů. Při nedostatku vápníku dochází k odebírání vápníku z kostí, nejprve z čelistí a pak ze žeber, obratlů a kostí končetin. A ve stáří dochází ke „zvápnění žil“.
Také uvolňování zubů (paradentóza) a další podobná onemocnění zubů mohou být důsledkem nedostatku vápníku. Pro odstranění je potřebná dávka asi 800 až 1000 mg vápníku denně. Při podávání v tabletách je nejlepší podávat buď šumivé taplety s ionizovaným vápníkem nebo ve formě Calcium gluconatum, Calcium lacticum apod.
Abychom ale měli „hustější“ kosti a zuby, je ovšem kromě vápníku třeba i dostatek vitamínů D,C a kyseliny listové (hlavně pro čelisti a dástně). Průvodním účinkem takové léčby je také snížení vysokého krevního tlaku a hladiny cholesterolu v krvi.

Obsah vápníků v některých potravinách v mg na 100gr. potraviny:
odtučněné mléko v prášku – 1277, sýry – od 700 do 995, sýry tavené tučné – 430až 530, mléko zahušťované – 240 až 290, mléko i kefír – 118, sýry tvarohové – asi 95, vejce celá – 48, žloutky – 147 (asi 6,5 kusu), šproty – 1003, sardinky bez oleje – 437, sleď – 17, chléb – 27 až 66, nať petržele – 193, různé zeleniny – 45 až 95.

Přisvojitelnost vápníku v těle je vázána na přítomnost vitamínu D v dostatečném množství, a tudíž je i obranným činitelem proti vzniku roztroušené sklerozy.
Přisvojitelnost je ještě vázána na dostatek hořčíku.

Vápník a roztroušená skleróza
– vápník a hořčík nejsou potřební pouze jako prevence proti vzniku roztroušené sklerózy u mladých lidí, ale jsou zcela nezbytnými prostředky pro stabilizaci rané podoby této strašné nemoci, zejména u lidí středního věku.
– od okamžiku zjištění této nemoci, většinou ještě ve fázi plné pohyblivosti pacientů, se musí okamažitě začít s podáváním vápníku, vitaminu E, B-Komplexu Forte, ale především hořčíku. Samozřejmě forma podávání těchto látek může být různá, ale množství po dlouhou dobu přesahuje většinou normální potřebu až o 100%. Především to platí u hořčíku, kterého se obecně nedostává.

Hořčík – je prvek, bez kterého člověk nemůže být zdravý. Hořčík utišuje nervový systém, reguluje nervovou a svalovou rovnováhu, vrací vnitřní vyrovnanost, aktivuje enzymy a je nutný pro tvorbu antitělísek i ochranných látek. Dále hraje ohromnou úlohu v procesu srážení krve, při vzniku estrogenů, v činnosti střev, žlučníku a močového měchýře.

Farmaceutické (chemické) výrobky ztěžují přisvojování hořčíku, nebo jej dokonce z organismu vylučují např. emetika, laxativa, analgetika, antikoncepční prostředky … Největší nedostatek hořčíku však způsobuje přemíra analgetik.

Projevy nesnášenlivosti, hlasitosti, agresivity, neurózy apod. jsou jasným znakem nedostatku hořčíku, přičemž pro uklidnění (urovnání) postačí např. denně hrníček kakaa, nejlépe v sójovém mléku a třeba 1/2 lžičky MgO. Konzumování pouze bílého pečiva, knedlíků, cukru, medu, zákusků, tedy sladkostí vůbec, a malého množství syrové zeleniny, hodně alkoholu – celkovým výsledkem pak je ona nesnášenlivost, také nespavost, podrážděnost na hluk, ale také sklon k vrhnutí a k průjmům a nakonec i poruchy v myšlení.

Taktéž skleróza je častým důsledkem nedostatku hořčíku. Většina takovýchto nedostatků je zaviněna nedostatkem hořčíku v potravě a pak špatným vstřebáváním látek z tenkého střeva, zvýšením funkce příštitných tělísek utišujícími prostředky, alkoholismeme a cukrovou. Značný podíl může mít nadměrné používání močopudných prostředků.

Hlavní úlohu v regulaci množství cholesterolu v organismu má lecitin, který se ovšem nemůže syntetizovat bez určitého enzymu s vitamínem B6. Ovšem tento enzym je účinný pouze za přítomnosti hořčíku.
Chceme-li tedy snížit hladinu cholesterolu (ale také třeba zvýšit) stačí doplnit ditu hořčíkem vitamínem B6, cholinem a inozitolem, např. v obilních klíčcích z přenice, v droždí, v játrech nebo jiných zdrojích vitamínů skupiny B. Samostatný dostatek vitamínů nepomůže, protože bez dostatku hořčíku nevznikne lecitin a cholesterol stoupá.

Např. nemocný se srdeční chorobou, který dostane denně 500 mg hořčíku navíc, pocítí ihned zlepšení ahladina cholesterolu se do měsíce upraví na normu. ALE nasycené mastné kyseliny (tuky) zvyšují potřebu hořčíku až 16x! Nedostatek hořčíku je tak nejčastější příčinou předčasné arteriosklerózy a otylosti.

Některé příklady projevů nedostatku hořčíku:
– ranní únava, i po hodinách spánku
– nespavost, „divoké sny“, noční pocení
– bušení srdce, arytmie, často spojená s bolestí v hrudníku
– náhlé závratě, ztráta rovnováhy
– třes víček, zvláště levého víčka
– mlha, kmitající body před očima
– padání vlasů, lámavé nehty, práchnivění zubů
– mrtvení končetin, „mravenci“ v nohách, křeče
– rychlá únava, časté bolení hlavy, potíže v koncentraci
– citlivost na změny počasí, na zimu a vlhkost, často až bolesti např. zubů, dásní, kloubů apod.
– křeče v lýtkách při ranním vstávání, při protahování
– nedostatečný sexuální zájem se současnou chronickou unaveností

Velmi důležitou skutečnosti je, že hořčík se musí podávat spolu s vápníkem (poměr Ca : Mg = 2 : 1), s vitamínem E, s vitamínem C a s vitamíny B2 a B6 (nejlépe užívat komplex B-Vitamínů).

Vliv hořčíku na ledvinové kameny a hemeroidy
Hořčík brání vzniku ledvinových kamenů a také vzniku hemeroidů. Nejčastější příčinou vzniku ledvinových kamenů je kyselina šťavelová (špenát, šťovík, reveň apod.), která spolu s vápníkem tvoří nerozpustné šťavelany. Nedostatek hořčíku tuto tvorbu umožňuje, dostatek nedovolí vznik šťavelanů. Totéž platí s obměnou pro hemeroidy.
Již vzniklé ledvinové kameny a hemeroidy lze léčit. Denně podávat 300mg hořčíku a 10mg vitamínu B6 navíc k potravě.

Obsah hořčíku v některých potravinách v mg na 100gr. potraviny:
kakao – 442,2, bukvice – 310, sója – okolo 250, fazole – 169, hrách – 124, ořechy – 70 až 165, šípek suchý – 120, čokoláda – 130, zeleninové konzervy – 25 až 90, pečivo – 20 až 80, banány – 320 hořčíku a 600mg vápníku.

Vzhledem k tomu, že mezi vápníkem a hořčíkem musí být zachována relace 2:1, několik údajů o obsahu hřčíku, vápníku a také železa v mg na 100gramů potraviny:
mák – 526, 1961,24, fazole suché, zelené – 523,1026,72, sója – 372,231,37, lískové ořechy – 274,57,41, hrách – 124,117,20, ovesné vločky – 133, 100, 45, sýry – 92 až 111, 1658 až 2018, 19 až 37, krupičná kaše – 74, 57, 21.

Ale např. 100gr obilných klíčků pšeničných má asi 336 mg hořčíku, v čerstvé, organické podobě. Úpravou se hodně hořčíku ztrácí (vařením, konzervování, čištění). Např. bílý cukr má 200x méně hořčíku než melasa. Konzervováním se ztrácí hořčíku např. u hrášku 43%, u zelených fazolek 56%, u kukuřice 60% atd., oškrábáním brambor 35%.

Zinek – jeho nedostatek má vliv na zdraví člověka, především na kritické stavy, při poruchách růstu a vývoje, na prodlužování regenerace atd.
Nedostatek zinku může být ovšem také způsobován nečinností štítné žlázy, nemocí jater, špatným přisvojováním zinku atd., ale ve skutečnosti je nejvíce způsobován jeho nedostatekm ve vodě, v půdě a v potravinách.

Zinek je nezbytný:
– pro formování kostí
– jako prevence před epilepsií, spolu s enzymem taurinem
– pro aktivaci – přisvojování vitamínu A (bez zinku se vitamín A neuvolní z jater)
– jako lék proti některým schizofreniím, spolu s manganem a vitamínem B6
– pro urychlování léčení ran, vředu, zranění, pooperačních ran a jizev (urychluje léčení o 50%)
– jako prostředek působící antivirově a antitoxicky v buňce, tedy spolu s vitamínem C působí proti katarům, virovým nákazám apod. (např. při léčbě kožní choroby je nemocný po celou dobu léčby imunní proti všem nachlazením infekčním chorobám apod.)
– jako prostředek pro likvidaci prakticky všech kožních defektů, ran, opaření atd., např. léčba lupénky, akné vulgaris, tzv. mléčných ekzémů apod. je bez zinku naprosto nemyslitelná, má-li ovšem být úspěšná
– jako prostředek pro léčbu kožních defektů majících původ ve žlučníku, spolu s vitamínem A.

Další jeho vlastnosti nebo schopnosti:
– spolu s mědí a se snížením jódu zvyšuje psychické schopnosti
– likviduje ztrátu čichu a chuti
– léčí i bércové vředy vzniklé z křečových žil (nedostatečný krevní tlak v nohách) – ovšem až 130mg denně
– léčí vypadávání vlasů, ale pomáhá i při jakémkoli oslabení vlasu a jeho vypadávání
– spolu s vitamínem A léčí ekzémy jakéhokoli původu
– léčí sice akné vulgaris, ale zde mohou spolupůsobit i nedostatky vitamínů skupiny B, u lupénky zase může chybět hlavně kyselina listová, dále má na tyto choroby velký vliv i nedostatek železa
– léčí anémii, nebo přinejměnším působí zde podpůrně
– je maximálně nutný v prvních 3 měsících těhotenství, jeho nedostatek se v tomto období projevuje citlivostí na pachy
– je naprosto nezbytný ve zvětšeném množství ve fázi vývoje pohlavních orgánů, hlavně u chlapců a v období dospívání
– léčí choroby prostaty, nejlépe injekcemi, nebo pak semeny z dýní a vitamínem A
– pomáhá při arterioskleróze a současně zlepšuje paměť
– neobyčejně urychluje všechny pooperační léčby
– velice pomáhá artretikům a revmatikům (prostě u všech kloubních potíží), -zde se podává 3x denně 50mg zinku, protože hladina zinku v těchto případech bývá velmi nízká
– léčí žaludeční vředy, ale je nutno přesně určit příčinu jejich vzniku, protože stále častěji tyto vředy vyvolává psychika. Taje ovšem může také zlikvidovat.

A ještě jedná skutečnost, a to nesmírně důležitá. Zinek je snad jedinou spolehlivou prevencí proti vzniku rakoviny! Taktéž léčba rakoviny bez zinku je asi nemyslitelná.

V čem je zinek?
Dále je uvedeno množství zinku v mg na 1 kg potraviny:
0,25 – téměř veškeré ovoce i jižní, minerální vody, med,
2 až 8 -lesní ovoce, většina mořských ryb, hovězí maso,mléko, rýže, červená řepa,chřest, chléb,
8 až 20 -droždí, cibule, česnek,rýže neloupaná, vejce, rybí konzervy,
20 až 50 – hrubá pšeničná mouka, ovesná, ječmenná mouka a výrobky z nich, kakao, melasa, žloutek, králík a kuře, ořechy, hrách, fazole, čočka, čaj,
30 až 85 — hovězí játra, většina ryb,
75 až 140 – většina hub,
13 až 202 – pšeničné otruby a klíčky,
nad 200 – semena dýní.

Při požívání alkoholu se hladina zinku velmi prudce snižuje a u mladých zpožďuje růst. Hladinu zinku snižují mimo jiné také stresy. Vědomě udržovat hladinu zinku je třeba především v době nejrůznějších epidemií.

Selen – je prvkem celkem velmi nenápadným, přičemž jeho funkce je rovněž nezastupitelná. V celém organismu činí selén asi 0,2 mikrogramy, protože ve větších dávkách je jedovatý nebo alespoň dost škodí tím, že zvyšuje krevní tlak a podporuje vznik arteriosklerózy. Pro zdraví potřebujeme denně 0,00001 gramu selénu.

Selén je ale jinak nutný pro srdeční krev a pro krevní oběh vůbec. Proto se také říká, že ,, selén spolu s vitamínem E zachraňuje srdce „! Pravdou je, že selén spolu s vitamínem E a hořčíkem léčí anginu pectoris.
Selén je stejně jako vitamín E antioxidant, oba se v biologických procesech doplňují, což pro nás znamená, že bychom měli oba udržovat v rovnováze. Selén znemožňuje nebo alespoň zpomaluje růst novotvarů.
Nepřítelem selénu jsou uhlovodany, dá se říci, že sladkosti jej doslova ničí.

V čem je selén?
Selén je především v mořské a kopané soli, v produktech z plného zrna, v mořských rybách / hlavně ve sledích /, v krabech, humrech, langustách apod. Hodně je také ve vepřových, hovězích a telecích ledvinách, v játrech a v srdci. Dále je také spolu s vitamínem E ve vejcích / ve žlutku /. Z dostupných potravin selén ještě obsahují paraořechy, pšeničné otruby a klíčky, kukuřičná zrna, rajčata, droždí, houby a česnek. Dobrým zdrojem pro nás jsou např. kukuřičné lupínky- Corn flakes. Nejbohatším zdrojem je pivovarské droždí, obsahující i jiné užitečné látky, např. látky bránící nekróze jater.
Selén brání i růstu plísní a to obecně – všude.

Zdroj: J.Janča Co nám chybí

Až 57 % všeho železa je v hemoglobinu, 7 % ve svalech, 16 % je svázáno s metaloenzymy tkáně a 20 % je zásoba v játrech, slezině, kostní dřeni a v ledvinách. Nejde tedy jen o hemoglobin, ale i o tkáň, a to hlavně mozkovou. Ovšem pro regeneraci krve – tvorbu hemoglobinu nestačí pouze železo a vitamín C. ale je třeba ještě měď, kobalt, vitamíny skupiny B – B2,B6,B12 a kyselina listová.
Je potřeba vědět, že železo se vždy vstřebává jen zčásti, zhruba z 10 %, a že se nevstřebává ze všeho stejně. Přisvojování je obecně podmíněno dostatkem vitamínu C / nejlépe 500mg / a mědi.

Kdy je v těle málo železa?
Podle příslušných zdrojů je v těle 25 až 35 triliónů červených krvinek a každou sekundu se jich 7 až 10 miliónů rozpadá. Jejich nejdůležitější úloha je při embryonálním vývoji mozku – nesprávná funkce má za následek opožděný psychický vývoj.
Další úloha je doprava kyslíku do plic. Nedostatečná funkce se projevuje takto: bledá a nezdravá pokožka, bolesti hlavy. krátký a rychlý dech, gastritické potíže / zácpy, meteorismus, nadýmání /, mdlobné stavy, trofické změny pokožky, vlasů, vypadávání vlasů, dělení se nehtů / suché, lámavé, lžicovité / a bolavé ústní koutky,dřevěnění a mravenčení nohou.
Těžké anemie mohou mít ještě jiný důvod, např. vnitřní krvácení, třeba z ledvin.

V podstatě jsou příčiny anemie následující:
1. Malá fyzická aktivita – málo jídla.
2. Násilné životní změny – změny stravování, nesprávné diety.
3. ,, Čištěná “ potrava / cukr, sůl, bílé pečivo, loupaná rýže atd. / .

Obecně tedy – špatná výživa u dětí např. nadbytek mléka a málo jiných pokrmů. Mléko nejen že neobsahuje železo, ale navíc je doslova nepřítel železa. Při bohaté mléčné stravě je nedostatek železa absolutní.

Vznik antitělísek pro obranyschopnost těla je do značné míry brzděn nadbytkem vápníku, cukru a sladkosti v potravě, ale nejvíce brzdí tento vznik nedostatek železa. Není radno spoléhat na to, že ,, železo je v normě „, spíše předpokládat, že ho je nedostatek. Obecně máme totiž v potravě asi jednu třetinu celodenní dávky železa.

Zdroje železa nejsou nijak bohaté.
Bohatými zdroji železa jsou: droždí, melasa, játra, žloutky, ovesné vločky,. Zelenina je na železo středně bohatá, ale železo se z ní dobře aktivuje. Stejně tak je to u celého obilného zrna, masa, ryb, vnitřností a ořechů, až na lepší aktivaci. Zeleniny ve spojení s lihovým octem však veškeré železo ztrácejí. Jediné dvě potraviny mají aktivaci železa takřka stoprocentní, a to je melasa a hnědý cukr / nerafinovaný /.
Hodně železa má také šťáva ze švestek, sušené meruňky, semena dýni a slunečnic, rozinky a také pšeničné klíčky a otruby.
Pokud se konzumují produkty rostlinné i zvířecí, vzrůstá přisvojitelnost asi 3x.Čili např.: černý chléb s vejci, masem a k tomu hodně zeleniny.
Potraviny s velkým obsahem vitamínu C a mědi podstatně zvyšují aktivaci železa / čekanka, cibule, šípkové víno atd./.

Stručně řečeno – železo uzdravuje pokožku, zajišťuje svěží vzhled, chrání před únavou a čistí krev, současně se tvoří hemoglobin.
Z toho tedy plyne, že
– je třeba jíst přírodní stravu / bez tepelné úpravy /,
– jíst stravu obsahující organické železo,
– je nutné pamatovat na vitamín C,
– je nutné pamatovat na potravu s mědí

Zdroj:J.Janča

Agresivita
1. Většinou projev nedostatku hořčíku. Dodat včetně navazujících látek, jako vitamín E, B vitamíny a vápník.
2. Nedostatek lithia a proto nedostatečná regulace a kontrola. Dodávat lithium – minerálky, růžovité byliny.

Anemie
1. Možnost léčit pomocí zinku, který tuto léčbu v každém případě podporuje.
2. Šťáva ze zelené nevykvetlé kopřivy / listy /. Doporučuje se doplnit šťávou z mochny husí / lithium /. Brát po dobu nejméně dvou až tří týdnů.
3. Denně dávku čerstvých obilních klíčků / pšeničných/.
4. Denně svazek čerstvé petrželové natě.
5. Těžké anémie jsou způsobovány většinou nedostatkem železa. Nutno dodat železo.
6. Těžké anémie spojené s megaloblasty vyžadují zvýšenou míru kyseliny listové.
7. Pro jistotu spolu s organickým železem dodávat i vápník a vitamím C.

Angina pectoris
1. Zajistit dostatečný přísun selénu a vitamínu E.
2. Zajistit dostatečný přísun hořčíku, vitamínu E, vitamínů skupiny B / B2 a B6 / a vápníku.

Arterioskleróza
1. Může být zaviněna nedostatkem hořčíku., v tomto případě dodávat denně 3000mg hořčíku spolu s vitamínem E a vitamínem B6 / nejlépe B – Komplex /.
2. V případě nedostatku zinku podávat např. semena dýní. Tím se zároveň vylepší i paměť. Doplňovat i vitamín A.
3. Léčba česnekem – buď 60 gramů denně po dobu 3 měsíců, nebo lépe česnekový extrakt. Receptů na použití česneku je více – vybrat nejvhodnější.

Artrózy
1. Jde většinou o nedostatek zinku. Dodávat 3x denně 50 mg zinku a vitamín A.
2. U řady případů pomáhá zvýšený přísun vitamínu B6.
3. Denně půl kilogramu višní nebo třešní, v zimním období pak půl litru konzervovaných. Spolu s tím dodávat kyselinu pantotenovou, vitamín C a 2x týdně mořskou rybu.

Bércové vředy
1. Vředy z křečových žil léčit zinkem, spolu s vitamínem A.
2. Denně 300 až 500 mg vitamínu E, nejméně 30 minut před jídlem / vitamín E nelze přebrat /.
3. Zajistit dostatečný přísun vitamínu P / rutin, citrin – lepší je rutin /.4. Listy z černého rybízu. Užívat odvar z listů a také listy na obklady.

Těžko definovatelné bolesti
1. Bolest ráno v lýtkách / při vstávání nebo před vstáváním /. Znamená to nedostatek hořčíku nebo vitamínu B6 nebo vitamínu E nebo také z každého trochu. V každém případě proto dodávat organismu všechny tři látky. / doporučím /
2. Úporné bolesti hlavy jsou většinou zaviněny krční páteří, ale mohou být i projevem nedostatku železa. Dodávat tedy organické železo spolu s vitamínem C.
3. Bolesti ramene, kolenou, chodidel a prstů na nohou. Po dobu šesti týdnů brát denně hrst slunečnicových semen.

Cévy
1. Cévní poruchy jsou v mnoha případech zaviněny nedostatkem hořčíku. Dodávat tedy hořčík spolu s vitamíny B6 a také E.
2. Jíst po dobu 6 týdnů plody borůvky vlochyně.
3. Užívat extrakt z 10 gramů komonice lékařské v 1 litru červeného vína.

Cukrovka
1. Dodávat tělu chrom pro regulování hladiny cukru.
2. Dodávat v dostatečném množství vitamín B6 / v dostatečném množství znamená nad normu /.
3. Brát denně jednu polévkovou lžíci natě řeřichy zahradní.
4. Užívat syrovou šťávu z bílého zelí.
5. Fazolové lusky spolu s dalšími bylinami / jestřabina, oman, smetánka lékařská, jasan /, ale ve správném úpravě!
6. Listy brusnice borůvky – nálev ze 30 gramů listů na 1 litr vody.

Čich
1. Léčit zvýšenými dávkami zinku – současně se upraví i chuť.
2. Po dobu pobírání zinku vynechat pokud možno všechny lilkovité.

Deprese
1. Bývají především důsledkem nedostatku soli, hořčíku a vitamínu B1.
2. Pro každý případ doplnit potravinami s lithiem / všechny růžovité /.

Hemeroidy
1. Především evidentní nedostatek vitamínu P. Podávat rutin a vitamín C.
2. Jíst častěji papriku.
3. Nejméně dvakrát týdně jídlo z pohanky. Jeden z nejlepších zdrojů rutinu.
4. Brát pravidelně po dobu 6 týdnů plody brusnice vlochyně.

Halucinace
Sklon k halucinacím bývá nejčastěji při nedostatu hořčíku., svůj podíl mohou mít i potíže v pánvi.

Hlasitost, hlučnost
Jde o nedostatek hořčíku. Doplnit spolu s vitamínem E a B6

Hustota kostí
1. Dodávat dostatek vápníku, vitamínu D, vitamínu C a pak kyselinu listovou.
2. Brát delší dobu pravidelně obilní klíčky, vápník a křemík.
3. Pít bylinný čaj s některým rostlinným hormónem / např. z květu jeřábu ptačího, s kaštanovým květem / nebo prášek z kořene lékořice lysé nebo tinkturu z kaštanu koňského / jírovec maďal /.

Cholesterol
1. Při nedostatku chrómu, ale i cukru, stoupá hladina cholesterolu. Brát chróm a vitamín B6.
2. Jíst denně 3 strouhaná jablka., snižuje se cholesterol a také upravuje stolice.
Zvýšení cholesterolu má různé příčiny, proto i různé způsoby snižování:
3. Dodávat vápník a vitamíny D, C a kyselinu listovou.
4. Dodávat hořčík, vitamín B6, cholin, inozitol.
Dále snižují hladinu cholesterolu ještě: křemík, cibule, zelná šťáva, baklažány a obilní klíčky.
5. Někdy je ale právě opak, nízká hladina cholesterolu, zejména u mladých dívek, držících dietu.I to má nepříjemný dopad. Stravu doplnit vejci naměkko, ale pozor na žlučník. Nejíst večer.

Chuť
1. Vyzkoušet zvýšené solení, může jít o nedostatek soli.
2. Upravit podáváním zinku.
3. Upravit podáváním prášku z kořene hořce žlutého 3krát denně.

Infarkt myokardu
Nedostatek hořčíku je nejčastějším průvodním jevem, tedy zřejmě i spolupříčinou infarktu. Je třeba brát nadměrné dávky hořčíku a pak vitamín E a B6, případně i B2 a vápník.

Katary
1. Denně k pokrmům 1 polévkovou lžíci řeřichy zahradní.
2. Vyrobit a užívat česnekové kapky.
3. Užívat křen selský, který léčí i bronchitidy.
4. Preventivně brát potravu se zinkem, brání vzniku katarů.

Kožní nemoci a potíže
1. Nemoci pokožky mají jednoho společného jmenovatele, a tím je nedostatek zinku a vitamínu A. Akné je mimo to známkou nedostatku železa.
Kromě dostatku zinku / není možno jej přebrat / dodávat i vitamín A, vitamíny skupiny B / nejlépe komplex /. Při lupénce podávat i kyselinu listovou. Z vitamínu skupiny B je nejdůležitější B6 – pyridoxin.
2. Bledá a nezdravá pokožka – nedostatek železa a křemíku
Dodávat hodně křemíku, hlavně pak při akné, spolu s vitamínem E.
3. Plísně nohou, jizvy, otoky apod. potírat vitamínem E v jakékoli podobě / nejlepší ovšem v oleji /.
4. Drobné svraštěliny, vrásky nad ústy – nedostatek vitamínu B2 nebo železa nebo obojího.
5. Suchá, tenká pokožka – nedostatek železa a asi vitamínu A.
6. Pro zkrášlení, vylepšení pokožky – směs z bylin s křemíkem.

Krvácení
Důvodů krvácení je mnoho, ale velmi často jde o nedostatek křemíku.

Křeče
1. Křeče, křečovité pohyby znamenají nedostatek hořčíku.
2. Křeče svalů může způsobovat také nedostatek soli / lýtka, prsty, svaly, zejména po silném pocení /.3. Křeče lýtek, zejména ráno, znamenají nedostatek hořčíku nebo vitamínu E.

Křečové žíly
1. Nedostatek bioflavonidů. Dodávat rutin a vitamín D.
2. Jíst nejméně dvakrát týdně pohanku.
3. Po dobu 6 týdnů jíst brusnici vlochyni – plody.

Kulhání
Přerušované kulhání bez vnější příčiny, hlavně u starších mužů, znamená nedostatek vitamínu E. Musí se brát velké dávky, minimálně 400mg vitamínu E denně po dobu 3 až 4 měsíců.

Ledviny
1. Zánět ledvin – brát vitamín E, ale dlouhodobě.
2. Některé potíže ledvin – odvar z kořene a plodů / nebo každé zvlášť / petržele.
3. Vodní režim ledvin upravuje cibule, nejlépe pouze šťáva.
4. Ledvinové kameny znamenají především nedostatek hořčíku, přebytek kyseliny šťavelové a vápníku. Podávat 300 mg hořčíku a 10 mg B6 denně. Léčba ale trvá někdy až 5 let / ovšem bez potíží /.

Melancholie
Především upravit nedostatek vitamínu B1.

Menopauza
Při projevech blížící se menopauzy podávat minimálně 300, ale také až 600 mg vitamínu E denně. Případně doplnit propolisem / 10 kapek jedenkrát denně /.

Modřiny
1. Mohou být nedostatkem křemíku – dodat křemík
2. Častěji bývá příčinou nedostatek rutinu – fragilita cév. Dodávat rutin, příp. citrin a vždy vápník.
3. Alespoń dvakrát týdně jídlo z pohanky.

Nadýmání
1. Odvar z kořene petržele.
2. Jíst syrovou cibuli nebo šťávu.
Jde-li o dysfunkci slinivky, je vhodné doplnit třeba tinkturami z vlaštovičníku většího nebo lékořice.

Nachlazení
1. Česnekové kapky.
2. Brát cibuli v jakékoli podobě.
3. Při častých nachlazeních brát preventivně dost zinku.

Nehty
1. Lámavost nehtů – nedostatek hořčíku a železa / při ztrátě lesku nehtů /.
2. Dělení nehtů – nedostatek železa / nehty suché, lámavé, lžícovité /.
3. Lámavost nehtů může být zaviněna i nedostatkem křemíku. Nejlepší je čaj s přesličkou rolní.
4. Obecně je možno užívat alespoň 30 gramů syrové cibule denně / i ve formě šťávy /.

Nesnášenlivost
1. Nejčastější příčinou je nedostatek hořčíku. Dodat hořčík spolu s ostatními látkami.
2. Může ale být zaviněna i dysfunkci žlučníku nebo nedostatkem lithia.

Nespavost
1. I zde bývá velmi často příčinou nedostatek hořčíku – dodat.
2. Pokud je nespavost spojena s divokými sny a nočním pocením, pak dodávat minimálně 300 mg hořčíku denně.
3. Příčinou nespavosti může být i nedostatek vitamínů skupiny B, konkrétně B1, B3, B6.

Neuróza
Většinou nedostatek hořčíku – dodávat v dostatečné míře.

Oči
1. Pálení očí nebo sucho v očích znamená nedostatek vitamínu B2 nebo nedostatek železa / červenání víček / nebo také obojího.
2. Červené okraje víček / blepharitida / nedostatek zinku.
3. Šeroslepost je způsobena především nedostatkem vitamínu A, ale také nedostatkem zinku.
Zdroje těchto látek už byly uvedeny, ale kromě toho je zde nutná dieta / šetřící játra / a pobírání organických zdrojů chybějících látek / nať petržele, semena dýní, semena slunečnic /.
4. Velmi užitečné je zařadit do potravy ředkev, nejlépe černou.

Opařeniny
1. Ihned pobírat ve zvýšených dávkách vitamín E – obnova tkání.
2. Ihned začít brát zinek – rychlé hojení, bez potíží.
3. Poranění obložit rozřezanými listy aloe / A. Arborescens M /, nebo potírat ěťávou z aloe – stejně tak popáleniny.

Orientace
Poruchy orientace mohou být důsledkem nedostatku hořčíku a vitamínů E a B6..

Otoky
1. Otoky kotníků, pokud nejsou ovšem projevem dysfunkce lymfatického systému, znamenají nedostatek železa.
2. Obecně se doporučuje užívat třikrát denně odvar z kořene petržele. V každém případě to je užitečné.

Oslabení
Příčin oslabení je mnoho, ale málokdy se věnuje pozornost nedostatku soli.

Osteoporoza
Ve většině případů zaviněno nedostatkem vápníku a vitamínu D. Dodávat vápník a vitamín D. Nezapomínat ale na poměr Ca : Mg = 2 : 1, tedy i hořčík!

Otylost
Z mnoha obecných příčin otylosti se málo doceňuje nedostatek hořčíku a zinku / nefungující stahování vody /. Dodávat.

Příznaky stáří
Při svraštělinách, ohnutých zádech, tmavých skvrnách na pokožce, podlitinách atd. podávat vitamín C, a to minimálně 200 mg denně, dále vitamín B6 v nadměrných dávkách a látky s chlorofylem.

Paradentóza
Je to především nedostatek vápníku, dodávat. K tomu bezpodmínečně i vitamín D.

Pocení
Noční pocení znamená především nedostatek hořčíku.

Pohlavní orgány
Nedostatečný vývoj i funkce pohlavních orgánů, zejména pak u chlapců, je podmíněn vždy nedostatkem zinku. Bez jeho dodání je jakákoli léčba bez výhledu.

Prostata
1. Jelikož dysfunkce prostaty znamenají vždy nedostatek zinku, je třeba ho dodávat. Nejlépe ale organicky, např. hrstku semen dýní denně po dobu 6 týdnů a k tomu ještě vitamín A.
2. Jíst hodně potravy s cibulí, obsahuje také hodně zinku.

Prostředí – nemoci z prostředí
Bydlení u silnic se silnou frekvenci má za následek: nespavost, bolení hlavy, únavu, trávicí potíže atd. Je třeba podávat: vápník, hořčík, vitamín C a komplex vitamínů skupiny B.

Revmatismus
1. Podávat zinek, 3x denně 50mg a 50 000 m. j. vitamínu A.
2, Hodně křenu nebo výtažky z něj.
3. Užívat šťávu ze syrového zelí / bílého /.
4. Podávat vitamín B6, ale ve velmi zvýšených dávkách.

Srdce
1. Bez ohledu na původ dysfunkce srdce, křemík jeho funkci velice zlepšuje.
2. Při bušení srdce, arytmii, tachykardii – vždy podávat hořčík, vápník, vitamíny E a B6.
3. Nepravidelnou činnost srdce způsobuje obyčejně i nedostatek draslíku.
4. Bušení srdce zase často znamená nedostatek železa.
5. Při nemocech srdce a krevního oběhu by se měly chybějící prvky dodávat z organických zdrojů, hlavně ze zdrojů obsahujících dostatek vápníku a hořčíku.
6. V maximální možné míře jíst česnek.

Sex
Poruchy sexuální vitality způsobuje většinou nedostatek hořčíku. Současně se projevuje únava, často chronická. Dodávat hořčík, vitamín E a také vitamíny B6 a B2.

Schizofrenie
Doporučuje se podávat především zinek, mangan, vitamín B6 a jód.

Skleróza
1. Především zajistit dostatek hořčíku, vitamínu B6 a vitamínu E spolu s podáváním extraktu z komonice lékařské.
2. V maximálně možné míře řešit podáváním česneku.

Skleróza multiplex
Bývá většinou zaviněna nedostatkem vápníku, hořčíku a vitamínu D ve věku 10 až 15 let. V tomto nebezpečném věku je nutno zvýšit příjem vitamínu D.
Jinak se ještě doporučuje podávat vitamín A, hořčík, jód a zinek.

Slabost
Pokud slabosti přecházejí do mdlob, pak jde o nedostatek železa.

Slezina
1. Slezina je velmi potřebný orgán a proto je třeba jej neustále posilovat. Především tinkturou z vlaštovičníku většího, maximálně 3krát denně 30 kapek / ředěné /.
2. Také odvar z kořene petržele posiluje slezinu.

Svaly
Při poruše činnosti svalů – nedostatek draslíku.

Štítná žláza
1. Při jakékoli dysfunkci podávat třešně.
2. Při hyperfunkci je zřejmý nedostatek draslíku a proto je třeba jej postupně doplňovat.
3. Zařadit do stravy řeřichu zahradní, obsahuje totiž draslík i jód – ideální prostředek proti dysfunkci štítné žlázy.

Tremor – třes
1. Třesy ze svalové nedostatečnosti jsou jednoznačně zaviněny nedostatkem hořčíku.
2. Třes víček, zejména levého víčka, slouží dokonce jako diagnostická pomůcka pro určování nedostatku hořčíku.

Tvrdnutí jater
1. Při tvrdnutí jater je spolehlivým prostředkem zinek, ale musí být podáván dlouhodobě.
2. Stravu upravit tak, aby maximum tuků byly tuky nenasycené.

Únava
1. Především může být zaviněna nedostatkem soli. Takže často únava po velké fyzické námaze nebývá jenom věcí svalů samotných.
2. Rychlá únava, ranní únava / a bolesti hlavy / znamenají nedostatek hořčíku nebo železa nebo obou dohromady.

Úpal, úžeh
Většinou hlavně málo soli. Osolit nápoje.

Vlasy
1. Padání vlasů – nedostatek hořčíku nebo zinku, většinou však zinku.
2. Při padání vlasů a současných trofických změnách jde o nedostatek železa.
3. Důvodem padání vlasů může být i nedostatek křemíku.
4. Při mastících se vlasech jde o nedostatek vitamínu B2.
5. Růst vlasů se dá podpořit šťávou z řeřichy, z cibule a z černé ředkve / vtírat do vlasů /.
6. Stejně tak pomůže vtírání čerstvého rozstrouhaného křenu do pokožky. Splachovat větším množstvím odvaru z kopřivy bez pomoci rukou.

Vysoký krevní tlak
1. Prášek ze jmelí bílého 3krát denně 1 lžičku před jídlem.
2. Denně nať petržele, svazeček nebo alespoň 1 polévkovou lžíci.
3. Léčit podáváním česneku nebo cibule.
4. Většinou má na tlaku podíl i přebytek soli – omezit sůl.
5. Velmi často také nedostatek hořčíku, vápníku a zinku.

Zácpa
Denně 3 rozstrouhaná jablka.

Závratě
1. Náhlé závratě mohou být zaviněny nedostatkem hořčíku, zejména pokud dochází ke ztrátě rovnováhy.
2. Většina takovýchto závratí je však mechanického původu / páteř /. Příčiny z chemismu těla jsou vzácné.

Žaludek
1. Při žaludečních vředech podávat zinek, pokud je narušena psychika, emoce, pak řešit hořčíkem a úpravou psychiky.
2. Hyperacidita / přebytek žaludečních šťáv, kyseliny solné, ,, pálení žáhy „/ brát 3krát denně 30 minut před jídlem na špičku nože rozemletý kořen hořce žlutého nebo šťávu z ředkvičky.
3. Nejlepší při vředech je kúra ze šťávy bílého zelí.

Žízeň
Pokud je žízeň nenormální, jde většinou o nedostatek soli.

Žlučník, játra.
1. Denně podávat 150 ml šťáva z ředkve.
2. Denně 3krát 15 až 30 kapek tinktury z vlaštovičníku většího.
3. Denně 3krát na špičku nože prášku z kořene hořce žlutého.
4. Často podávat jídla připravená z krup. Kroupy jsou přirozeným lékem na všechna jaterní potíže.
Zde je léčbu v každém případě nutno doplnit příslušnou dietou šetřící játra.

Zdroj: J.Janča Co nám chybí

Chrom (Cr)
Chrom je velmi potřebný prvek, organismus ho potřebuje asi 150 mg denně. Na druhé straně při nadbytku způsobuje i rakovinu plic. Velmi potřebný je pro starší lidi, u kterých se hůře aktivují uhlovodany, protože chrom podporuje metabolismus uhlovodanů. Dále chrom ulehčuje přisvojování glukózy a její pronikání do buněk. Anorganický je mnohem hůře přisvojovatelný než organický. Při nedostatku chromu se zvedá hladina cholesterolu a cukru v krvi a dochází k usazování tuků v aortě. Spolu s chromem zde působí i vitamín B6 naproti tomu nadbytek chromu (např. v cementárnách) způsobuje astma. Chrom je potřebný nemocným s cukrovkou, protože spolu s inzulínem reguluje hladinu cukru v krvi. Bohatá na chrom jsou droždí (pivovarské), pak černý pepř, telecí játra a pšeničné klíčky.

Měď (Cu)
Měď, jakkoli je jedovatá ve větším množství, je nám potřebná při přisvojování železa a pro činnost některých oxyredukčních enzymů. Měď nás chrání před vředy, ale i rakovinou žaludku, zejména při nadměrném užívání aspirinu. Měď také pomáhá při tvorbě myelinu. Nejvíce mědi mají ořechy, hovězí játra, houby, ústřice a avokádo. Nejméně mědi je v mléku, medu a margarínu. Obsah mědi v mg na 1 kg suché hmoty: Špenát – do 70, salát (listy) – do 40, oves (zrno) – do 20, brambory – do 18, játra vepřová – 16 – 82, hovězí – 12 – 182, ledvina vepřová – 4 – 41, hovězí – 10 – 37.

JÓD – / J /
Jód je v naší potravě také obecně nedostatkovým prvkem, přičemž se jeho význam zdaleka nedoceňuje.V každém případě je současný obecný nedostatek jódu příčinou celé řady onemocnění, především bohužel naší mladé generace.
V organismu je asi 20 až 50 mg jódu, z toho 20 až 25 % v samotné štítné žláze. A kolik jódu potřebujeme? Množství to sice není nijak velké, ale přesto zcela nezbytné. V podstatě stačí 2 až 4 mcg / milicentigram = stotisícina gramu / na 1 kg hmotnosti těla, čili 150 až 300 mcg denně. U lidí s poruchou štítné žlázy to činí asi 400 mcg denně. Část jódu se sice v organismu zužitkuje opakovaně, ale přesto jeho množství nestačí.Právě dospívající mládež, těhotné a kojící ženy mají potřebu jódu značně zvýšenou.
V čem je tedy jód? Několik údajů o zdrojích jódu:
/ množství jódu v mcg na 1 kg potraviny / zeleniny – 20 až 30, sýry, vejce, živočišné tuky – až 35, obilniny asi 50, ryby – od 100 do 200.
Nebo jódu v mikrogramech na 100 gramů potraviny: višně – 330, třešně – 274, treska – 135, vejce celá – 97,4, citrón – 80, halibut – 51,6, makrela – 45, špenát – 20,9, žampióny -18, hrách – 13,7.
Hodně jódu má ovšem kopaná nebo odpařovaná sůl. Obecně však nejbohatším zdrojem zůstává kvalitní voda.
Je třeba upozornit na to, že u jódu platí stejné pravidlo jako např. u železa, že totiž nejlepší aktivace jódu nastává využíváním zdrojů z rostlinné i živočišné říše. Pokud možno je třeba tuto zákonitost respektovat.

DRASLÍK – / K /
Draslíku potřebuje naše tělo poměrně hodně. Denně musíme doplňovat 2 až 4 gramy, přičemž denně náš organismus ztrácí 2 až 3 gramy. Zvýšená potřeba je zejména po chirurgických zákrocích, při odtučňovacích kúrách, po velkém odvodnění organismu, při dlouhotrvajících průjmech, vrhnutích, při nadměrném pocení atd., prostě při větší ztrátě tekutin jakéhokoli druhu.
Nedostatek draslíku se projevuje hlavně při hyperfunkci štítné žlázy, po úplném vyčerpání a při otocích. Projevuje se především poruchou činnosti svalů, v krevním oběhu, v trávicím traktu, v činnosti srdce a v činnosti nervového systému. Zvýšenou potřebu lze také zaznamenat při velkých vedrech.
Obsah draslíku v mg na 100 gramů potraviny:
bílé fazole – 1188, hrách – 937, vlašské ořechy -868, mandle – 856, rozinky – 833, brambory – 557, špenát – 480, brukev – 416, černý rybíz – 336, maso telecí – 312, vepřové – 257, vejce – 135, sušené švestky – 864, paprika – od 176 do 2075!

FLUOR – / F /
Fluor je pro naše tělo prvek sice nutný, ale i velmi nebezpečný. Jeho nedostatek sice škodí, ale jeho přebytek snad ještě více. Největší užitek nebo také největší nebezpečí v tomto směru znamená voda.
Voda s méně než 0,5 mg fluoru na 1 litr má fluoru málo, s obsahem 1 až 1,5 mg na litr je správné množství, ale co je více – je už značně škodlivé. Za maximálně přípustnou dávku se považuje pro děti 2 mg denně, pro dospělé 3 mg denně.
Při přebytku fluoru se jeho soli akumulují v kostech – osteoskleróza, vzniká nadměrné zvápnění, změna růstu a kvality zubů / i jejich barvy /, zbytnění a tuhnutí kloubů, kostní výrůstky. Velké dávky fluoru vychytávají hořčík z krve, tím mobilizují vápník z kostí, takže je odvápňují a způsobují ,, řídnutí kostí „.
Většina potravin obsahuje v průměru 0,2 až 0,3 mg fluoru v 1 kg, v rybách od 5 do 15 mg, v mléku 0,1 až 0,2 mg. Hodně fluoru bývá v čaji. Jedna sklenice čaje / po 5 minutách vyluhování / obsahuje asi 0,2 mg fluoru. Proto nepít často a příliš silný čaj.
V průmyslových oblastech je přebytek fluoru běžný. Právě tam přebytek až padesátinásobný, přesto se dětem dodává ještě zubní pasta s fluorem! Podávání fluoru je vždy třeba pečlivě zvážit. Fluor z rostlin / organický / je mnohem toxičtější než fluor z vody a ze vzduchu / neorganický /.
Nadbytek fluoru se projevuje skvrnami na sklovině zubů, nejprve bílé, pak šedé a při větší nadměrnosti skvrny hnědé až černé. Při otravách fluorem je postižený bledý a sinalý, srdce bije stále pomaleji, dochází k nevolnostem a k chrapotu.

Kobalt / Co /
Kobalt je především svázán s vitamínem B12. Kobalt podporuje procesy tvorby krve a tím pomáhá regeneraci organismu po onemocněních.
Nejvíce kobaltu je v pšenici a v krupici, pak v kakaových bobech. O něco méně je v kukuřici a čaji.
Vlidském organismu je celkem asi 120 až 130 mcg kobaltu.

Křemík / Si /
Po kyslíku je křemík prvkem nejvíce svázaným s biosférou. Pro správnou látkovou výměnu je kromě skladby hořčík – vápník nezbytný i křemík.
Křemík podporuje růst, protože pomáhá při stavbě kostí, posiluje mineralizaci nezávisle na vitamínu D, je tedy nejvíce potřebný právě dětem. U dospělých má dobrý vliv na srdce, zuby, kosti, vlasy a nehty. Nedostatek křemíku má negativní vliv nejen na zdraví, ale také na vzhled. Udržuje dobrý, a tudíž i ,,pěkný “ vzhled vlasů, pokožky, nehtů a působí blahodárně na celkový stav organismu.
Křemík snižuje cholesterol v krvi, tudíž má vliv i na srdce. Dobrým zdrojem křemíku je např. i pivo, tvrdá voda, některé ovoce, byliny / přeslička / a otruby. Bílá mouka má jen desetinu křemíku mouky černé.
Křemík je velice oblíbeným prvkem u bylinkářů. Podle bylinkářů křemík léčí: vypadávání vlasů, lámavost nehtů, sklon ke krvácení, zánětlivé stavy, kožní choroby atd.
Bylinkáři mají pravdu, protože kyselina křemičitá je součástí tkání, má vliv zejména na koronární cévy, na vlásečnice / zabraňuje i vzniku modřin / atd. Syntetická se zdaleka nemůže vyrovnat účinnosti rostlinné.
V čem je křemík? V nati přesličky rolní je až 60 % kyseliny křemičité, ale jen 1 až 1,5 % je přisvojitelné / rozpustné /. V truskavci je okolo 0,25 %, stejně tak v pýru, kopřivě a podbělu. Nejvíce křemíku je v přesličce od poloviny července do srpna.
Křemík je také v otrubách, ovesných vločkách a v černém chlebu.

Mangan / Mn /
Mangan potřebujeme především pro řádný vývoj buněk a pak pro účinek vitamínu B1 – thiaminu.Při nedostatku manganu může být thiamin toxický. Mangan kromě železa a vápníku umožňuje řádnou tvorbu krve.
Dále pak mangan spolu s kobaltem zabraňuje šedivění a udržuje vlas živý.
Denní potřeba manganu je 0,2 až 0,3 mg na kg hmotnosti těla, což činí u dospělých 20 až 30 mg denně. Nejvíce manganu je v čaji a v jeřabinách, pak v pepři, jedlých kaštanech a v kakau. Střední obsah manganu je v mléku, v hovězím, skopovém, telecím, drůbežím mase, vejcích, másle, v mořských rybách, olivách, v medu, citrónu, celeru.
Ještě snad poznámku, že mangan zmírňuje toxické účinky mnoha sloučenin.

Zdroj: J.Janča Co nám chybí

Kadmium – je velmi nebezpečný prvek, protože jeho nadbytek působí nesnesitelné bolesti svalů, lámou se kosti, deformuje se kostra, poškozují se plíce, ledviny atd. Kromě toho je kadmium asi základem všech novotvarů.
Denně přijímáme s potravou asi 48mg kadmia a totéž množství se vylučuje mocí a stolicí. Nejvíce kadmia je v játrech a v ledvinách (detoxikace) a něco málo v krvi. U otravy kadmiem velice pomáhá selen.

Berylium – je také velice jedovatý prvek. V poslední době se množství berylia ve vzduchu stále zvětšuje a stává se velmi znepokojujícícm. Otravy beryliem se projevují třemi známými způsoby:

– tzv. horečkou vývodů, která po 24 až 48 hodinách odeznívá
– toxickým zánětem plic, vystupujícm až za několi let
– vleklou otravou zvanou beryliźa, postiženy jsou plíce. 10% případů je smrtelných
Růst jeho spotřeby za poslední léta průmyslem je 500%, tedy 7 až 10x více než u ostaních kovů.

Olovo – všude, kde se vyskytne větší množství případů novotvarů, lze naslepo konstatovat, že je ve zvýšené míře přítomno olovo.
Otrava olovem má za následek růst hladiny vápníku a pokles hladiny hořčíku. Tedy zvýšenými dávkami hořčíku je možno toxicitu olova zmenšit a urychlit jeho vylučování. Dvojmocný hořčík zmenšuje rovněž hemolýzu zapříčiněnou olovem. Olovo poškozuje pdředevším mozek. Postižené děti jsou popudlivé a zároveň otupené, chovají se agresívně a nemají zájem o zábavu. Později vzniká encefalopatie, zbrzdění vnímání a nízké IQ.

Lidé žijící blízko frekventovaných silnic, v úzkých „kaňonech“ s průtahem znečištěného vzduchu mají dvě možnosti:
– co nejvíce utíkat „na čerstvý vzduch“, zejména děti
– dbát na stravu s dostatkem hořčíku, železa, vápníku, zinku a vitamínů. Vápník blokuje vstřebávání olova.

Rtuť – je velmi jedovatý prvek, ohroženi jsou převážně ti, kteří se živí rybami ze zamořených oblastí, dále lidé, kteří mají zubní plomby z amalgámu. Součástí amalgánu je totiž právě rtuť, jež způsobuje pozvolně postupující otravy. Zprvu jsou její projevy velice mírné, ale postupem času se neustále zhoršují.
Rtuť se z organismu vylučuje velice pomalu a stačí poškodit mozek, zrak, chuť i hmat a zároveň i psychiku.
Při otravě pomáhá velice, stejně jako u otravy kadmiem, podávání slenu.
Přípustná norma je 0,5 mg rtuti na 1 kg potravin.

Hliník – je prvkem velice rozšířeným v zemské kůře, v rostlinách i v živočičných tkáních, tudíž i v lidském organismu. V lidském těle máme hliníku od 50 do 150 mg. Hliník se z těla vylučuje stolicí, močí.

V současné době se hliníku získává z potravin jen velice málo, ale mnoho se jej přijímá z hliníkových nádob na vaření a také z různých hliníkových obalů. Pozor na konzumaci nápojů, skladovaných v hliníkových obalech, např. limonád.

Zdroj: J.Janča Co nám chybí

Důsledkem nedostatku je nespavost, nedostatek iniciativy, neschopnost koncentrace, nejistota, změny tlaku krve i tepu, ,, slabý žaludek „, dále i deprese a melancholie.Taktéž ,, krátká paměť “ je důsledkem nedostatku vitamínu B1.
Nejdostupnějším zdrojem vitamínu B1 je pivovarské droždí, pšeničné klíčky, otruby a játra. Není v semenech slunečnice a sezamu.Zdrojem jsou i ovesné vločky, ale syrové ho mají 4x více než vařené.Dostatek thiaminu je zaručen požíváním brambor nebo fazolí. Ale pozor! Voda z brambor obsahuje většinu vitamínů skupiny B / rozpustné ve vodě /, proto vodu z vaření brambor nevylévat – zužitkovat! Totéž platí pro fazole / luštěniny /. Mají se vařit ve vodě, ve které byly namočeny.
Vitamín B1 obsahuje řada dalších potravin: černý chléb, vepřové vnitřnosti, neloupaná rýže, pohanka, chřest, listnatá zelenina, lískové ořechy, sušené ovoce atd.

Pozor! Při tkz. odtučňovací dietě – obyčejně bez B1 / žádné brambory, luštěniny, vepřové maso /, hrozí projevy jako únava, zmatenost atd., v podstatě nemoc beri – beri.
Potřeba thiaminu ještě roste při léčbě antibiotiky, při průjmech, při těžkých stresech, při velké fyzické námaze. Výhodou zde je, že pokud jíme zdroje vitamínu B1, automaticky dostáváme i jiné vitamíny skupiny B.

VITAMÍN B2 – RIBOVLAVIN
Ribovlavin pomáhá spalovat cukry, upravuje energetické mechanismy. Ve spojení s bílkovinami a kyselinou fosforečnou, za přítomnosti bioprvků / např. hořčíku / tvoří enzymy pro metabolismus cukrů.
Vitamín B2 snáší dobře vysoké teploty, nemiluje světlo a je rozpustný ve vodě.Tedy nikdy nevařit bez přikrytí a po vaření vodu nevylévat! Část vitamínu se ničí v ledničce. Dále ničí vitamín B2 i tyto prostředky: antibiotika, antikoncepční tabletky, všechny utišující léky a nesprávné rozmrazování masa.Maso nerozmrazovat! Dávat do vařící vody nebo rozmrazovat v troubě zabalené v alobalu.

Tak jako všechny vitamíny skupina B je i ribovlavin potřebný pro rozvoj mozku dítěte.
Nedostatek vitamínu B2se projevuje následovně:drobné svraštěliny, paprskovité vrásky nad ústy, hlavně nad horním rtem, pálení nebo sucho v očích, loupání koutků nosu, uší a čela, purpurový jazyk, mastící se vlasy.
Kolik ribovlavinu denně potřebujeme? Muži – 1.6 mg, ženy – 1,2 mg, osoby které jedí mnoho masa, těhotné a kojící ženy okolo 3 mg. Tyto dávky jsou maximální, 3 mg je vůbec nejvyšší dávka.

VITAMÍN B3 – NIACIN
Niacin, také vitamín PP nebo kyselina nikotinová se nazývá také niacinamid nebo nikotinamid.Působí antipelargicky.
Pelagra není nemoc u nás obvyklá, ale počáteční projevy se mohou objevit i u nás. Pozdějšími projevy jsou: jahodově zbarvený jazyk, zánět jazyka, zánět ústní dutiny, dále nevolnosti. zvracení, bolesti břicha, průjmy, nedostatek žaludečních kyselin. Na rukách, tváři a krku a na vnitřních stranách končetin se objevují symetrická zarudnutí, otoky a odlupování pokožky / drsná pokožka /. Psychicky nastávají deprese, brzká únava, bolesti hlavy, nespavost, ztráta paměti, podrážděnost, alergie na silné světlo, na jasné barvy a hudbu. Po určitém čase pak melancholie, halucinace a těžké psychické stavy.

Pelagra je vlastně polyavitaminóza, protože chybí i ostatní vitamíny skupiny B, dále vitamín C, A i další. Pozor při odtučňovacích dietách – ztratí se spousty vitamínů.
Bez vitamínu B3 nemůže pracovat mozek! Kromě toho pomáhá niacin i likvidovat některé složky cholesterolu a tuků v krevním oběhu.
V našich podmínkách jsou počáteční projevy nedostatku B3 spíše: nespavost, nepokoj, podráždění, rozptýlenost – těkavost, neschopnost soustředění apod. U starých lidí se to často považuje za senilitu.
Potřeba niacinu záleží na způsobu stravování a na způsobu života. Kdo miluje sladkosti a pije alkohol, ten potřebuje 2x až 3x více.
Vitamín B3 je vždy s jinými vitamíny skupiny B. Dobrými zdroji jsou masa, hlavně pak krocan. Dále je obsažen v semenech slunečnice, v arašídech, v černém pečivu, suchých fazolích a hrachu a nejvíce – opět v pivních droždích.

VITAMÍN B6 – PYRIDOXIN
Vitamín B6 se podílí na mnoha chemických reakcích, je součástí enzymů a hraje velkou roli v metabolismu tuků a bílkovin. Čím více se jí, tím více je ho třeba. Pokud chybí, blokuje se transamináza / enzym /, vzniká nerozpustná kyselina šťavelová a její soli.
Nedostatek B6 se velice těžko poznává, hlavně ve starším věku, protože jeho projevy jsou podobné jiným nedostatkům. Ale jestliže se v noci objevuje silná bolest lýtek, pak je možno předpokládat nedostatek B6, ale může to také být nedostatek vitamínu E nebo hořčíku. Jestliže se objevuje lehké brnění rukou, třepotání víček a přitom se špatně spí a hodně zapomíná – pak je nedostatek B6 maximálně pravděpodobný.
Osoby následujících kategorií vyžadují zvýšené dávky B6:
a/ ženy užívající antikoncepční prostředky nebo estrogen v jiné podobě,
b/ těhotné ženy – zejména ke konci těhotenství,
c/ ženy ve vrcholném bodu produkce estrogenu, tj. po dobu druhých 2 týdnů menstruačního cyklu,
d/ všichni, kteří užívají léky se steroidy, např. kortizon,
e/ někdy i osoby, které nemohou zhubnout.
Vitamín B6 pomáhá také léčit akné, např. mast s 10 až 50 mg vitamínu B6 na 1 gram tuku – krému.
Také ledvinové kameny se dají léčit pomoci vitamínu B6. Podává se denně 300mg hořčíku a 10 mg pyridoxinu., dávky působí i močopudně. Léčba ale trvá až 5 let.
Jako všechny vitamíny skupiny B, tak i vitamín B6 je především : v droždí, játrech, pšeničných klíčcích a otrubách, v černém pečivu, v melase.
Konzervováním se ničí od 57 do 77 % vitamínu B6, také smažením se hodně ztrácí.Vařená rýže / voda vylita / ztrácí až 93 % tohoto vitamínu.
Z ovoce a zeleniny jsou nejlepším zdrojem vitamínu B6 banány. U nás jsou to pak brambory, ale pouze správně připravené, tzn., že musíme zužitkovat i vodu z vaření nebo je péci. Dále obsahují poměrně dost B6 ořechy / vlašské i lískové /, arašídy, semena slunečnice.
Z obilovin pohanka, otruby a hrubá žitná mouka.

VITAMÍN B12 – KOBALAMIN
Kobalamin je vitamín potřebný a jako lék velice oblíbený. Především je ho možno považovat za lék proti anemii.
Typické anemické příznaky jsou: únava, oslabení, pálení jazyka, žaludeční potíže spojené s nespavosti a horší chůze. Kromě toho mají anemici svůj typický vzhled / bledost,,, průsvitná “ pokožka atd. /
Vitamín B12 hraje velmi důležitou úlohu v regulaci a správné funkci nervové soustavy, a tím má vlastně vliv na veškeré funkce organismu.
V podstatě by nemělo k nedostatku B12 vůbec docházet. Denní norma je 3 mcg a při stravě s trochou masa, mléka a vajec přijímáme asi 15 mcg. Kdo ale bere antikoncepční tabletky nebo více jiných léků, může své zásoby vitamínu B12 úplně zlikvidovat. Nejlepším zdrojem vitamínu B12 jsou např. hovězí a telecí játra / aspoň jednou v týdnu /. K tomu např. jednou týdně droždí. Jinak jediným zdrojem jsou pouze živočišné produkty. Oblíbené jsou injekce s B12.

OSTATNÍ vitamíny skupiny B

Kyselina pantotenová prodlužuje lidský život, léčí některé alergie, pomáhá růstu vlasů atd.
Kyselina pantotenová je ve všem. Je v mase, zelenině, ovoci, zrní, ořeších, semenech atd., ale hodně se ničí mrazením, konzervováním a podobnými úpravami, proto se objevuje její nedostatek. Nejbohatším zdrojem jsou i tady pivovarská a pekařská droždí, játra, tmavé maso krocana, vejce, otruby, plné zrno a ovesné vločky.
PABA – kyselina paraaminobenzoová – působí hlavně na pokožku / je nazývána ,, přítelem naší pokožky „/. Proto lidé choulostiví na opalování by měli používat ochranný krém s PABA.
Inozitol se syntetizuje v našem organismu bakteriální flórou. Z potravin jej obsahuje nejvíce hovězí mozek a srdce a pak pšeničné klíčky.
Biotin – vitamín H je nezbytný pro pokožky v dobrém stavu. Vitamín H má však nepřítele, který se jmenuje avidin a je obsažen ve vaječném bílku. Proto není vhodné požívat syrová vejce. Nedostatek vitamínu H brzdí růst a vývoj dětí a snižuje odolnost vůči chorobám.
Velmi nebezpečné jsou větší opařeniny., při nich potřeba vitamínu H velice roste. Nejvíce vitamínu H je v droždí, játrech, ale také v čokoládě, květáku, houbách, hrachu apod.
Acetylcholin je nezbytný pro činnost nervů. Lékem jsou injekce cholinu, které také léčí depresi, nespavost, celkové oslabení, ztrátu hmotnosti atd.
Bioflavonidy – vitamín P je vícesložkovým činitelem. Z jeho složek jsou nejdůležitějšími citrin a rutin / flavony /. Jejich nedostatek může vést až k nádorům na mozku, jinak jejich nedostatek vede k lámavosti cév. Následkem jsou snadné modřiny, krevní podlitiny, ,, červené žilky “ zejména na stehnech žen a později pak vážné choroby.
Vitamín P, hlavně rutin, pomáhá v léčbě křečových žil, hemeroidů a bércových vředů. Dále spolupracuje při léčbě revmatismu a při děložních krváceních v těhotenství. Citrin pak pomáhá aktivovat vitamín C. Jestliže již při lehkém stlačení nebo udeření vznikají modřiny, pomůže pouze vitamín C a P.
V čem je vitamín P ? Především je v borůvce vlochyni, kde je vitamín C i P. Dále všechny citrusové plody, hlavně grapefruity. Zejména albedo / vnitřní pěnovitá bílá hmota na slupkách všech citrusových plodů/ má hodně vitamínu P / citrin /. Hodně mají šípky, černý rybíz a hrozny. Také nať petržele, salát a jiné zeleniny, např.papriky. Kořenová zelenina ne! Rutinu má nejvíce pohanka.

VITAMÍN D – kalciferol

Ergosterol se za pomoci slunečního záření mění v pokožce na vitamín D. Jinak je v běžných potravinách dost vzácný, trochu ho je v rybích konzervách / tuňák, sardinky, tresčí játra /. Trochu je také ve žloutku. Nejbohatším zdrojem je stále ještě působení ultrafialových paprsků. Předpokladem je ovšem míra a dostatek ostatních prvků a vitamínů. Sluneční záření má však i karcinogenní vlastnosti !
Nedostatek vitamínu D se projevuje u dětí a mládeže křivicí, u dospělých měknutím a řešetlením – pórovitosti a lámavostí kostí.Bolesti v kostech se projevují obyčejně od ledna, A to u těch, kteří bývají málo na slunci. Je to známkou počínajícího řešetlení kostí – je třeba vitamín D a vápník.
Rybí tuk z různých ryb má velké množství vitamínu D. Rybí tuk není potravinou, nýbrž lékem.

VITAMÍN K

Vitamín K je mnohosložkový, většinou se mluví o dvou složkách: K1 – syntetizovaný rostlinami a K2 – produkovaný přátelskými bakteriemi ve střevě. Vitamín K, nazývaný také protikrvácivým, je důležitý pro správnou srážlivost krve a pro vytváření protrombitů / probíhá v játrech – pokud jsou ovšem zdravá /.
Baktérie ho vyrábějí dost, ale může se přesto nedostávat při větším poškození jater, při poruchách vstřebávání, při dlouhodobém užívání sulfonamidů nebo salicylátů apod.
Není toxický ani ve větších dávkách.
Vitamín K1 je ve všem, co je zelené, protože je závislý na chlorofylu v rostlinách. Mimoto je ho dost v sojovém oleji a v rajčatech.

VITAMÍN A
Vitamín A se podílí na všech hlavních funkcích našeho organismu. Je potřebný stejně pro krásu jako pro zdraví, tzn. jak pro zdravý vzhled pokožky, tak i pro pleť a oči. K tomu je třeba připočíst jeho důležitost pro funkci pohlavních žláz a pak to nejhlavnější – spoluúčast na prevenci a léčbě rakovin. / Spolu ze zinkem. /
Nedostatek vitamínu A
se projevuje různě. Prvním projevem je svědící ,, husí kůže „, nejčastěji na ramenou, loktech, na nohách, v podkolení atd. Nedostatek vitamínu A působí i problémy s menstruací u žen a u mužů také s plodností.
Nejzřetelnějším následkem nedostatku vitamínu A je šeroslepost čili xerophtalmie. Test na šeroslepost je velice jednoduchý. Pokud večer po zhasnutí světel není vidět obrysy předmětů v místnosti do 7 sekund – jde o šeroslepost.
Přebytek vitamínu A je toxický, jsou popisovány potíže plynoucí z přebytku. Neustále se vzpomíná, mnoho desítek let citovaný případ akutní otravy vitamínem A polárních badatelů, kteří se přejedli jater ledních medvědů.
Podle nejnovějších údajů je zaznamenáno asi 200 případů ročně, kdy došlo k prokazatelnému předávkování.. Stane se to například v případě, kdy dotyčný konzumuje bez přestávky po dobu mnoha měsíců vysokou dávku vitamínu A a současně má dotyčný poškozená játra, drogami, hepatitidou apod.

Vitamín A má mnoho podob: především vitamín A z živočišných zdrojů a pak karoten beta, který je provitamínem A ze zdrojů rostlinných. Vitamín A je rozpustný v tucích, ale ve vodě ne. Neničí se ohříváním, i když podle nejnovějších informací se má zčásti ničit pečením. V každém případě ale nesnáší světlo. Proto musí být třeba máslo skladováno v balení pro světlo nepropustném, totéž smetana.

Provitamín je je dvakrát až třikrát slabší než vitamín z živočišných produktů Beta-karoten je i případě předávkování neškodný, nanejvýš lze pozorovat zbarvení pleti do oranžova. Karoten se vstřebává pouze ze 30 %, pokud však potrava obsahuje minimum tuků, pak jen z 5 %. Doporučuje se přidávat nikoliv olej, ale máslo. Ideální je tedy karotka a dýně či žlutá paprika, dušené na másle.
Lykopen / jeden z významných členů rodiny karotenoidů/
Tento karetenoid, vyznačující se sytě červenou barvou, nepůsobí jako provitamín A. Je však pokládán za velmi významný antioxidant. Zajímavý je fakt, že v přirozené potravě se vyskytuje jen minimálně. Obsahují ho především rajská jablíčka včetně vařených a sterilizovaných a především jejich koncentrovaná forma, totiž rajský protlak nebo kečup / ale jen v případě, že jeho základní součásti není obarvená jablečná dřeň- jak bývá zvykem většiny výrobců /. Je také přítomen v růžovém grapefruitu, papáje a melounu.
Obvykle se tento karetenoid doporučuje jako doplněk, který by měl přispět k řešení prevence aterosklerózy a rakoviny. Někdy je také považován za produkt, podporující léčbu astmatu a rakoviny prostaty.
Lutein
Tento další karotenoid je přirozenou součásti barviva oční duhovky. Je tudíž doporučován k prevenci stárnutí zraku, ale také k prevenci rakoviny tlustého střeva. Vysoké koncentrace tohoto karotenoidu lze nalézt v přirozené stravě, ale téměř výhradně jen v kapustě, brokolici a špenátu. Akutní nedostatek mají především lidé, kteří nekonzumují zeleninu.

VITAMÍN E

Vitamín E je možno, a někdy i nutno podávat ve větších dávkách, než je uznávaná norma.Je to především ideální lék na srdce, na svalové potíže a tkz. ženské nemoci.
Je o něm známo, že ve velkých dávkách vyléčil nemoci, jakými jsou např. zánět ledvin,bércové vředy, těžké opařeniny atd. Mimoto pomáhá i při méně těžkých chorobách, např. likviduje noční křeče lýtek / ale spolu s hořčíkem /,léčí mnohé kožní neduhy, udržuje živost pokožky, pomáhá léčit rány a odstraňovat jizvy atd. A navíc celkově dodává živost, vitalitu, energii, chuť do života, posouvá u žen hranici menopauzy.

Projevy při nedostatku
Bledost kůže,sliznic a spojivek.

Přerušované kulhání
Někteří nemocní, obyčejně starší muži, po určité době chůze pociťují bolest a křeče v lýtkách a začnou kulhat a klopýtat. Není to ještě nemoc, ale vážný signál nenormálnosti, obyčejně jde o předčasnou sklerózu koronárních cév. Při těchto začátečních potížích pomáhá větší dávka vitamínu E, doba léčení je 3 až 4 měsíce, někdy je ovšem zlepšení až po 12 až 18 měsících.

Bolestivé křeče
Mnoho lidí trpí silnými křečemi v lýtkách. Tyto křeče jednak budí ze spaní a jednak velice brzdí každou činnost. Někteří tím trpí velmi dlouho, nejvíce však tím trpí ženy po 50. roce věku.
Podávání vitamínu E ve větším denním množství přináší brzkou úlevu, pokud se nejedná o křeče z nedostatku hořčíku.Dávky a doba léčby by měla být určená odborníkem.

Vitamín E se osvědčil i při léčbě potíží spojených s menopauzou.Zbavil nemocné různých bolestí, návalů do hlavy, hysterie atd., ale lékař musel dávky individuálně upravovat. V některých případech úporných návalů do hlavy se musí kromě vitamínu E podávat ještě velké množství vitamínu C / 2 až 3 gramy denně / a okolo 1 gramu vápníku. K úlevě dochází asi po týdnu, nebo trošku později.

Vitamín E také často působí poněkud netypicky, ale vždy užitečně. Např. na plíseň nohou, na otoky, na nehojící se rány apod. Postížená místa se potírají vitamínem E v oleji.

Dávkování
Obecné normy udávají denní potřebu vitamínu E 14 až 30 mg, ale řada vědců tvrdí, že je to velmi málo.
V případě vitamínu E je k dispozici mnoho negativních soudů, ba dokonce varování. Je to sice podobné jako u všech ostatních, ale varování se opět množí. Jedno je jisté – riziko, jakkoliv malé, je možné až v případě, kdy dlouhodobě používané dávky překročí minimálně 200mg syntetického vitamínu E denně. Vysoké dávky, podáváné po dlouhou dobu, mohou zhoršit krvácivost, protože působí proti vitamínu K. Zcela vyjímečně lze pozorovat ,, klasické “ problémy, jako jsou pocit na zvracení, křeče v břiše, únava, bolest hlavy.
Přírodní tokoferol je možné používat bez jakýchkoliv obav po dlouhou dobu.

Vitamín E se rozpouští pouze v tucích, je odolný vůči kyselinám, zásadám a vyšším teplotám. Vařením se neničí, ale nepříznivě na něj působí přístup světla, kyslíku, ultrafialových paprsků a chemických prostředků.
Rostlinné oleje mají málo vitamínu E a navíc jeho potřebu zvyšují.
Styk vitamínu E se železem jej ničí. Pokud se tedy podává s železem / při anémiích /, pak musí být rozdíl obou látek 6 až 12 hodin.
V souvislosti s dávkováním je také nutné zdůraznit, že existuje nepřímá úměrnost – čím vyšší je denní dávka, tím nižší je míra vstřebatelnosti. To znamená, že se potvrzuje upozornění, že vysoké dávky vitamínů je vhodné rozdělit do několika denních porcí.
Tabletky vitamínu E se musí skladovat v chladu a temnu.
Aby bylo zajištěno maximální přisvojování vitamínu E, musí se pobírat 30 až 60 minut před jídlem. Nesmí se brát zároveň se železem nebo s potravou obsahující železo. Nesmí se zároveň brát ani laxativa a léky proti nemocem štítné žlázy. Pokud se užívají nenasycené tuky / rostlinné oleje /, je třeba dávky vitamínu E zvýšit.

Vitamín E je v mnoha produktech, ve všech listových zeleninách, v obilí / nečištěném / atd. Biologicky nejaktivnějším je alfa – tokoferol v čerstvé zelenině. Po zmrazení nebo konzervování však z něj mohou zůstat třeba jen 4%.
Zajímavým zdrojem je olej z rýžových slupek a sušené ječmenné klíčky /dostupné i u nás /.

Náš současný jídelníček nezaručuje dostatek vitamínu E ani při racionálním stravování. Nezapomenout, že vitamín E je pouze v rostlinách!

VITAMÍN C
Vitamín C představuje 80 % celé naší potřeby vitamínů. Vstřebávání tohoto vitamínu je velmi podobné vstřebávání jednoduchých cukrů. V množství do 200 mg se vstřebá až 90 %, v dávce nad 1500 mg již jen 50 % a při dávce okolp 10 gr/ ! / pouze 15 %.
Dávky nad 200 mg denně asi nejsou využity a odcházejí močí. Proto při zvýšené potřebě je výhodné podat vitamín C v množství okolo 200 mg několikrát denně,případně používat produkty, vyznačující se prodlouženým vstřebáváním. Např. při epidemiích nachlazení a chřipek je preventivní dávka 200 mg, ale při náznacích choroby je třeba brát až 1 gram denně, někteří berou až 3 gramy denně. V každém případě to platí jen pro krátkou dobu probíhající ostré infekce. Dávka je také závislá na prostředí, ve kterém jedinec žije.
Po požití dávky nad 500 mg asi 1 – 2 hodiny před spaním může vzniknout nespavost. Některé osoby mohou trpět kožní vyrážkou. K nepředvídatelným reakcím dochází pouze v případě mimořádně vysokých dávek, nad 2 – 3 gramy denně.
Kdo potřebuje více vitamínu C?
Více vitamínu C potřebují především kuřáci, alkoholici, cukrovkáři, lidé užívající hodně aspirinu, lidé požívající často maso s dusičnany / uzené maso, uzeniny, apod. /. Dále všichni, kteří bydlí u frekventovaných silnic, kteří berou nějaké léky nebo antikoncepční prostředky. Zvýšená potřeba je při všech vleklých, chronických chorobách, při stresech, při šocích.
Např. když kuřák vykouří 20 cigaret denně, zvyšuje se jeho potřeba vitamínu C o 25 %.Kouří-li více, vzroste potřeba až o 40 %. Podobné to je u osob s velkou spotřebou piva, vína nebo pálenek. Játra, která produkují enzym usnadňující odsun alkoholu z krve, jsou zcela závislá na vitamínu C / při této funkci /. Čím méně je vitamínu C, tím déle trvá otrava.

V průběhu silné emoce, např. silného hněvu, rozčílení apod. dovedeme spálit 2000 až 3000 mg vitamínu C, ba někdy i více. A skladovat se vitamín C prakticky nedá.

Jak se pozná nedostatek?
Nejjednodušeji na spodní části jazyka. Při jeho nedostatku se na tomto místě vykytují jakési zvláštní žilky. Jsou to zhrublé červené čáry. Dále se objevují malé skvrnky a skupiny červených skvrnek nebo šupin na ramenech. Pozdějším symptomem je krvácení z dásní při čištění zubů nebo při ukousnutí něčeho tvrdého.
Nedostatek vitamínu C vyvolává mnoho příznaků stáří, např. svraštěliny, ohnutá záda, tmavé skvrny na pokožce, vznik podlitin atd.Doplňování vitamínu C může všechny tyto projevy alespoň pozdržet.
Lepší vstřebávání vitamínu C podporuje vitamín P / rutin, citrin – bioflavonidy vyskytující se v pohance, v albedu citrusových plodů apod. /

Nemocné srdce potřebuje tolik vitamínu C, že někdy spotřebuje všechen vyskytující se v organismu a na ostatní tělo se nedostává.
Vitamín C – kyselina askorbová snižuje vysoký a zvyšuje nízký krevní tlak. Samozřejmě není přitom jediným funkčním prvkem. Účinek vitamínu C není rychlý. Vliv na krevní oběh se projevuje po pěti až šesti měsících pravidelného podávání. Proto je třeba začít s podáváním včas.

Skutečnosti je, že vitamín C může organismus chránit před rakovinou, ale nemůže ji léčit.
Nedostatek vitamínu C je spojen s nedostatečnou tvorbou karnitinu, který zásobuje svaly energií – volnými mastnými kyselinami. Proto nedostatek nepřímo způsobí snížení svalového výkonu.

Zdroje vitamínu C
Nejbohatším zdrojem vitamínu C u nás jsou všechny druhy šípků. Na druhém místě je nať petržele, ale ani ne tak pro samotný obsah vitamínu C, ale pro bohatý obsah dalších vitamínů a minerálů. Je to vlastně polyvitamín a polyminerál.
Obsah vitamínu C v mg na 100 gramů hmoty: čerstvé šípky -550, sušené šípky -160 až 1140, rakytník – v plodech 200 až 600, černý rybíz – 148 až 258, jahody – 46 až 234, citrón- 20 až 70, pomeranč- 16 až 47, křen- 105 až 136, paprika- asi 128, řeřicha nať- 61 až 89, kopřiva asi 80, mochna husí až 200, atd.

Žádný soudný člověk nemůže tvrdit, že zvýšenou potřebu vitamínu C, nad 500 mg, lze dosáhnout pouze přirozenou stravou – a pokud ano, mohlo by to způsobit zase jiné problémy, např. průjem a vyšší ztráty tekutin močí a alergie / při velké konzumaci ovocných džusů, některých druhů ovoce a významné množství paprik a zelí /.

Vitamín U – je ve vodě jen málo rozpustný, hlavním zdrojem je zelí, kedlubny, chřest, ředkev, pór, celer i jiné druhy zeleniny. Jeho nedostatek se projevuje tukovou degenerací jater a dále zvýšenou citlivostí na histamín. Histamínové alergie nejsou u nás vzácností, zejména po konzumu dlouho nesprávně skladovaných uzených tuňáků nebo uzených makrel.Štáva ze zelí má příznivé účinky na vředovou chorobu. Vitamín U je také citlivý na kyslík.

Vitamín S (strepogenin) – o tomto vitamínu také zatím moc nevíme. Pouze to, že pouhé základní stavební kameny bílkovin -aminokyseliny – nemohou trvale v naší výživě nahradit celé bílkoviny i když ty se při trávení právě na aminokyseliny štěpí. V nerozložených bílkovinách byl objeven faktor, který podporoval růst některých mikrobů.
Látky, velmi podobné vitaminům, tedy látky pro organismus nezbytné, ale takové, které samy vstupují do procesů tkáňové výměny a do různých energetických reakcí, se nazývají vitageny. Jejich účast na výměně tkání a energetických procesech způsobuje, že je organismus musí dostávat v mnohem větších množstvích než vitamíny.

Vitagen F (esenciální mastné kyseliny) – jsou kysliny rozpustné v tucích, nejvíce se vyskytují v přírodních olejích např. sojovém.

Zdroj:J.Janča Co nám chybí