Každý den nám hlavou projdou stovky myšlenek. Některé vědomě vytváříme, jiné přicházejí úplně automaticky. A často ani nepřemýšlíme nad tím, odkud vlastně pocházejí.

Už v dětství do nás lidé, kteří byli našemu srdci blízko, zasévali různá semínka. Někdy byla laskavá a podpůrná, jindy v nás mohla zakořenit přesvědčení, která nám později v životě vůbec neslouží.

Mohli jsme například přijmout představu, že nejsme dost dobří, že musíme všechno zvládnout sami, že život je těžký nebo že si něco musíme nejdříve zasloužit.

Postupně jsme na tato semínka zapomněli. Jenže ona dál rostla.

A my podle nich začali přemýšlet, rozhodovat se, jednat a také vibrovat. To, co nosíme uvnitř, pak často přitahuje situace a lidi, kteří nám to znovu zrcadlí.

Ne proto, aby nás život trestal. Ale abychom mohli uvidět, co v sobě stále neseme.

Mysl vychází z toho, co zná

Naše mysl pracuje především se zkušenostmi, které už máme. Porovnává, vyhodnocuje a snaží se nás ochránit před tím, co neznáme.

Proto nám při něčem novém často začne nabízet všechny možné důvody, proč to nejde.

Jenže nový směr života nemůže vycházet pouze z toho, co už známe.

A právě tady přichází ke slovu něco jiného než rozum.

Náš vnitřní hlas. Intuice. Pocit.

Někdy je to velmi tiché vnitřní ano. Pocit lehkosti, radosti nebo klidu, i když rozum ještě nevidí žádný plán.

To je pro mě náš vnitřní Kompas.

Za svou mysl jsme zodpovědní

Nemusíme věřit každé myšlence, která nám proběhne hlavou.

To je možná jedna z nejdůležitějších věcí, kterou se můžeme naučit.

Dalajláma přirovnává mysl ke splašené opici. A když ji nehlídáme, může nás během chvíle zavést do strachu, obav, minulosti i nejrůznějších scénářů, které se vůbec nemusí stát.

Proto potřebujeme svou mysl pozorovat a usměrňovat.

Když se objeví myšlenka, která nám neprospívá, nemusíme ji potlačovat ani s ní bojovat. Můžeme si jí všimnout a rozhodnout se, že podle ní tentokrát jednat nebudeme.

Tím staré semínko přestáváme zalévat.

Pomáhá nadhled

Když jsme přímo uvnitř problému, často vidíme jen jednu možnost. Jsme zahlceni emocemi a mysl okamžitě reaguje podle starých zkušeností.

Někdy proto stačí udělat krok zpět.

Podívat se na situaci z jiné pozice a zeptat se, co nám vlastně ukazuje. Jaký vzorec se v ní opakuje. Co bychom udělali jinak, kdybychom se nebáli.

A potom chvíli naslouchat tomu, co se děje uvnitř.

Ne tomu nejhlasitějšímu hlasu v hlavě.

Ale tomu tichému pocitu.

Je tam lehkost, nebo sevření? Radost, nebo strach? Klid, nebo vnitřní odpor?

Právě tam může být odpověď.

Nemusíme žít podle všech semínek, která do nás kdysi někdo zasel.

Některá můžeme nechat dožít.

A místo nich začít vědomě pěstovat to, co chceme ve svém životě opravdu prožívat.

Možná právě o tom je náš Kompas radosti.

Naučit se znovu slyšet sami sebe.

Potřebujete se na svou situaci podívat z jiného úhlu?

Někdy je těžké uvidět vlastní vzorce, když jsme přímo uvnitř situace. Při konzultaci se společně podíváme na to, co se ve vašem životě opakuje, co vás může držet zpátky a jak najít jiný pohled.

→ Konzultace a koučink – osobně ve Znojmě nebo telefonicky nebo on-line (Messenger, WhatsApp)

]]>